Poznala jsem jí, když jí bylo 15. let. Vybrala si mě na akci pro děti z domovů a přišla poprosit o číslo. Věděla jsem, že když jí ho dám, tak si zůstaneme.

Magdalena má veliké zkušenosti nejen s hostitelskou péčí, ale i s péčí pěstounskou. Doma mají prakticky neustále rušno.

S Markét jsme si sedli neskutečně, ba co víc – stala se z ní kamarádka naší dcery Báry. To je něco, s čím jsme nepočítali a čeho si neskutečně vážíme.

Od začátku mu vůbec nevadilo, že Markéta neslyší. Dokázal s ní komunikovat jakýmkoliv způsobem, artikulací, písemným projevem...

Hostitelská péče mi přinesla do života milého, usměvavého kluka, se kterým ráda trávím čas. Už i jen hostitelskou péčí může dítě na celý život získat...

„Byl to devítiletý kluk a nevěděl, co jsou to hodiny, neuměl jíst pořádně příborem, neustále si otíral nos o triko. Netušil, co je to dát druhému pusu na dobrou noc."

Hostitelská péče pro mě znamenala přirozený vývoj mých pravidelných návštěv dětského domova.

K hostitelské péči jsem se dostala náhodou, nebo spíše osudem. Všechno to začalo v roce 2021, kdy jsem se rozhodla stát se Dobrou vílou...

K hostitelské péči jsem se dostala úplnou náhodou. Začalo to před několika lety, kdy jsem chodila do dětského domova jako dobrovolník.