Roky jsem pracovala v rádiu a pořádali jsme akce pro děti z dětských domovů. Na jedné takové jsem potkala svoji, dnes již dceru. Vlastně jsem s ní prošla celý váš projekt, ale pouze sama za sebe. Poznala jsem jí, když jí bylo 15. let. Vybrala si mě na akci pro děti z domovů a přišla poprosit o číslo. Věděla jsem, že když jí ho dám, tak si zůstaneme. Nějak jsem to cítila. Nebylo to vždy lehké, její zranění na duši byla velká, ale prošly jsme tím spolu. Už ten život vzdávala, neviděla, že může dokázat cokoliv a ta pozornost a víra v ní, tolik udělaly. Dnes je porodní asistentka a plní si své sny.