Terka se mnou tráví její volný čas a pro mě to znamená, že někdo má o mě zájem a dává mi pozornost, kterou mi rodiče nedali doma. Od té doby, co se znám s Terezkou, je všechno jiný. Předtím jsem byla osamělá holka, která doufala, že se rodiče vrátí a já jim budu moct odpustit a že bude všechno jako dřív. Jenže ne. Nestalo se. Terku jsem poznala na horách na Zvonařce. Měla jsem ji ze všech Dobrých víl nejraději, protože je něčím výjimečná, ale nikdy jsem jí to neřekla. Doteď jsem nevěděla, proč si vybrala zrovna mne. Teď to už vím. Terka mě vidí jinak než ostatní. Věří ve mě a já věřím v ni. Podporuje mě, pomáhá mi se vším a jsem za to moc ráda, a nevím, kde bych teď byla nebo jak bych na tom byla, kdybych ji nikdy nepoznala. Terka je vážně úžasný člověk, má srdce ze zlata. Taky má dvě děti, jsou úžasný jako ona. Ty dny a noci, co jsme spolu, jsou výjimečný tím, že je prožíváme spolu. Naučila jsem ji jíst sushi, protože nemůže lepek. Mám ji hrozně moc ráda. Když potřebuju pomoct, pomůže mi. Nebo poradí, třeba teď s klukem mi pomáhala, abych s ním strávila čas. Díky ní mám doučování, zařídila mi i brigádu, ale ze všeho nejvíc ji mám ráda takovou, jaká je.

NATÁLKA, 16 let